brainstorming

24. září 2009 v 22:09
Brainstorming (do češtiny přeložitelný jako mozkotřas) je skupinová technika zaměřená na generování co nejvíce nápadů na dané téma. Je založena na skupinovém výkonu. Nosnou myšlenkou je předpoklad, že lidé ve skupině, na základě podnětů ostatních, vymyslí více, než by vymysleli jednotlivě. Poprvé s touto myšlenkou přišel v roce 1939 reklamní pracovník Alex Faickney Osborn, jako specifickou metodu ji pak rozpracoval v knize Applied Imagination (1953). Nejčastěji se využívá v managementu, podnikání, při hledání optimálních postupů či v prognostice.
Počet nápadů v závislosti na počtu účastníků

[editovat] Zásady brainstormingu

Před započetím ještě jednou problém zopakovat. Mluvit by měl v jednom okamžiku pouze jeden. Po fázi vymýšlení přijde na řadu výběr nejlepších nápadů ze všech zapsaných.
Žádné hodnocení
Zveřejněné nápady by neměly být nikým komentovány ani hodnoceny. I ten zdánlivě nejhloupější může inspirovat ostatní.
Podpora uvolněné atmosféry
U brainstormingu jde především o kvantitu nápadů. Pomáhá neformální prostředí, tým, který se navzájem zná (účastníci by se jinak mohli obávat, že se "shodí" před ostatními), žádná kritika ostatních. Dobrá nálada podporuje divergentní (rozbíhavé) myšlení.
Všechno zapisovat
Formální struktura brainstormingového týmu by měla obsahovat pouze zapisovatele, tedy člověka, který se nemusí nutně zúčastnit vymýšlení, ale zapíše všechny nápady které byly řečeny. Čím více nápadů, tím pravděpodobnější je nalezení nejlepší varianty.

[editovat] Kritika brainstormingu

Jak brainstorming ovlivňuje počet zúčastněných
Podle McGrathových výzkumů generují členové skupiny během brainstormingu menší počet méně kreativních nápadů (hodnoceno nezávislými porotci), než kdyby pracovali individuálně. Další výzkumy na toto téma v podání Diehla a Stroebeho ukazují na důvody, proč tomu tak je.
Motivace
Vzhledem k tomu, že účastníci nejsou hodnoceni samostatně za počet nápadů, ale veškeré nápady jsou sepisovány dohromady, mohou vlivem sociální lenivosti (social loafing) ztrácet motivaci k vymýšlení.
Obava z hodnocení
I přes avizované a vzájemné nehodnocení si nápadů se účastníci obávají vyslovit své jedinečné myšlenky. Tato složka roste vlivem obtížnosti úkolu, tedy s pravděpodobností špatné odpovědi.
Blokování výkonu
Tím, že vždy mluví pouze jeden a druzí mlčí, může docházet k zapomínání nápadů, rušení diskusí nebo přerušení tvorby nápadů.


 

Výběr práce (rozhodování)

24. září 2009 v 21:39
Kriteria
Jiří Marek (Soukromí zemědělec)
Jiří Drozd (Oprava zem. techniky)
Pracovní doba
Pružná
8 hod
Plat
15000 Kč + příplatky za žně
12000 Kč
Kolektiv
Ano
Ne
Druh práce
Zemědělství
Opravařina
Místo konání
Únanov
Plaveč
Nároky
Flexibilita
Zručnost
Odměny
Ano
Ano
Živnostenský list
Ne
Ano
13. plat
Ano
Ano
Jednání
Solidní
Solidní
Zařízení
Výborné
Výborné
Praxe
Ne (Zaučení)
Ne (zaučen zaměstnavatelem.)

Rozhodování

24. září 2009 v 20:39
Výběr z několika možností (variant) podle různých krytérii, přičemž by jsme měly přistoupit na tu variantu, která nám vyhovuje nejvíce. Například při výběru auta se díváme na stav, spotřebu, výbavu, obsah, výkon a vzhled. Budu se rozhodovat jestli koupit auto s benzínovím motorem (na kratší vzdálenosti) nebo s naftovím motorem ( na delší vzdálenosti)
 


Jednatel a jeho povinnosti

20. září 2009 v 21:45

Když americký spisovatel Stan Lee použil v roce 1962 ve svém prvním komixu o Spidermanovi rčení, že "S velkou mocí přichází velká odpovědnost" jistě netušil, jak výstižné by toto motto bylo pro jednatele společnosti při výkonu jeho povinností. Velkému množství jednatelových povinností, které byly popsány mj. v článku Povinnosti jednatele společnosti s.r.o., odpovídá rovněž velká míra odpovědnosti, kterou jednatel za své (pře)činy nese. Tato odpovědnost může, dle své povahy, zasahovat do nejrůznějších oblastí - obchodněprávní odpovědností počínaje a trestněprávní odpovědností konče.
Obecná odpovědnost

Obecná odpovědnost jednatele je konstruována jako odpovědnost za porušení právních povinností při výkonu funkce. Jedná se o odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění, která je neomezená (a neomezitelná) a nelze ji předem vyloučit.
Jestliže škodu způsobil jediný jednatel, pak odpovídá sám. Pokud škodu způsobilo více jednatelů, odpovídají za ní společně a nerozdílně. Jednatelům, odpovídajícím za škodu, rovněž vzniká zvláštní solidární ručení za závazky společnosti, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo proto, že zastavila platby. Ručení jednatele zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.

Odpovědnost skutková

Pokud jednatel při výkonu své funkce spáchal trestný čin, popř. přestupek či jiný správní delikt, může být odpovědný z občanskoprávního, trestněprávního příp. správněprávního hlediska.
Právní řád České republiky dosud neobsahuje úpravu trestní odpovědnosti právnických osob. Pokud tedy společnost svým jednáním naplní znaky skutkové podstaty některého trestného činu, jsou z tohoto jednání trestně odpovědní právě jednatelé společnosti (jako statutární zástupci). Většinou však půjde o ekonomické trestné činy, u kterých k trestnosti nepostačuje zavinění ve formě nedbalosti, přičemž prokázat úmysl jednatele spáchat trestný čin bývá značně problematické.

Rozsah trestní odpovědnosti jednatele (a statutárních orgánů obecně) v rámci obchodní společnosti je poměrně široký. Primárně se bude jednat o ta jednání, která úzce souvisí s činností jednatele.
Půjde tedy typicky o trestné činy hospodářské jako například:

· porušování povinností při správě cizího majetku (§ 255 a § 255a trestního zákona) - jde o zřejmě nejhojněji užívané ustanovení trestního zákona ve vztahu ke statutárním orgánům, které předpokládá, že potenciální pachat

Vlastní jmění (definice)

20. září 2009 v 21:45
Financování podniku zahrnuje obstarávání kapitálu z různých zdrojů. Podle toho, z jakých zdrojů kapitál pochází, z jakých zdrojů byla aktiva podniku pořízena, se rozeznává financování vlastní a cizí. A právě toto hledisko je rozhodujícím hlediskem pro klasifikaci zdrojů v účetnictví.

Dlouhodobý kapitál zahrnuje:

- vlastní kapitál (u nás označovaný jako vlastní jmění),
- dlouhodobý cizí kapitál (dlouhodobé cizí zdroje).
Pro sledování těchto finančních zdrojů je vymezena účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky.

Vlastní zdroje

Nejvýznačnější částí vlastního kapitálu je základní kapitál. Vlastním zdrojem financování aktiv je rovněž zisk, který zbude podniku po odvodu daní, úhradě podílů připadajících na jednotlivé vkladatele (společníky), po výplatě dividend apod. Tento zisk je pak předmětem rozdělení uvnitř podniku, a to v závislosti na jeho určení.
Financování zahrnuje:
1) externí financování, při němž zdroje (kapitál)

Vlastní kapitál (definice)

20. září 2009 v 21:44
Obecná fakta
- je to základní požadavek v koncepčním rámci
- základním ukazatelem vnitřní účetní hodnoty podniku je vlastní kapitál
- ∑ aktiv - ∑ pasiv = vlastní kapitál - toto je spíš definice postupu výpočtu, z obsahového hlediska = vložený majetek, který nelze odebrat, pokud má firma fungovat i nadále
- z pohledu vlastníků » mají zájem nepřijít o tyto hodnoty, naopak je chtějí zhodnocovat v dohledné budoucnosti » k vlastnímu kapitálu se váží práva vlastníků
- vlastní kapitál je hodnotovým výrazem práv vlastníků
- oceňování na bázi historických cen
- majetková podstata = hodnota aktiv
- vlastní kapitál informuje o vlastních zdrojích, firemním majetku na bázi účetních cen

Čistá aktiva
- = ∑ aktiv + (-∑ pasiv) = zbytková hodnota vyplývající z rozdílu mezi aktivy a závazky
- oceňování na bázi reálných cen
- obchodní majetek = v zásadě aktiva a závazky
- čistá aktiva jsou čistý obchodní majetek = předpokládá se, že je zjištěn běžnými cenami, nikoliv účetními

Vlastní kapitál (vklady vlastníků, kumulované zisky)
Vklady vlastníků
- vznik a přírůstek vkladů při založení firmy nebo rozvoji podniku
- výběr vkladů (vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku), nelze u kapitálových společností




Kumulované zisky (ztráty)
- účelové rezervní fondy - tvorba ze zisku běžného období, čerpání na stanovené účely; zákonný rezervní fond » u kapitálových společností, protože vlastníci neručí za závazky společnosti » je to druh ochrany
- nerozdělené zisky (podmíněná položka) - volné zdroje, nejsou účelově vázány
- neuhrazené ztráty minulých let - neefektivní užití aktiv podniku; nedostatečné užitky plynou z aktiv, popř. vznik zbytečných závazků (hospodaření na úkor majetkové podstaty).

Vlastní kapitál není výrazem hodnoty podniku, ta je určena podle toho, jakou sumu by bylo možno za podnik získat v případě jeho prodeje, popř. podle toho, jaká je tržní cena akcií, které byly vydány na základní kapitál.


Vkladová část vlastního kapitálu...

Minimální struktura vlastního kapitálu
- základní kapitál - dáno zákonem - kapitál vložený vlastníky, společníky
v.o.s. - nevytváří se ZK, protože je tam neomezené ručení
a.s. - v případě volně neobchodovatelných akcií 2 mil., pokud se emitují volně obch.akcie, tak je to 20 mil.
družstvo = min. 50.000,- Kč
k.s. - komplementáři ručí neomezeně, komanditisté vkládají 5.000,- Kč každý
- kumulované zisky / ztráty - určeny k užití firmou samou, tj. bez dividend či podílu na zisku, jinak také zadržené zisky / ztráty

Hlubší členění vlastního kapitálu, většinou podle způsobu či účelu určení
1) vkladová část VK =
základní kapitál;
emisní ážio - pouze kladné » pouze příplatek (emisní kurz = nominální hodnota akcie + em.ážio);
ostatní kapitálové fondy - fond z nového ocenění, většinou rozvahově zobrazené přínosy / újmy; mohou to být dary, nebo neovlivnitelné zhodnocení a dezhodnocení
2) zisková část VK =
fondy ze zisku - různé rezervní fondy s účelovým určením
nerozdělený zisk / ztráta minulých let
výsledek hospodaření - zisk / ztráta z hospodaření běžného roku po zdanění - bude nejprve rozhodnuto o jeho rozdělení, např. i nárokem akcionářů na dividendy

ZK= suma nominálních hodnot vkladů všech společníků

Vlastnické formy
  1. podnik jednotlivce » ručí celým svým majetkem; VK se sleduje jako celek, obvykle bez dalšího členění
  2. v.o.s. » není povinný ZK; nemá kumulované zisky, výtěžky, ztráty, protože ty jsou na konci hospodářského a účetního roku rozděleny mezi společníky
  3. kapitálové společnosti » a.s., s.r.o. » základní kapitál + emisní ážio; rezervní fondy; nerozdělené zisky; právně regulováno (akcionáři neručí za nic)
  4. k.s. » ZK povinný jen z hlediska komanditistů, který je nesplacený, mohou o něj přijít; pokud není stanoveno jinak, dělí se zisk půl na půl mezi komplementáře a komanditistiy, komplementáři si zisk daní sami, komanditistů hrubý zisk se nejdřív musí zdanit a pak si jej vezmou jako čistý zisk, nebo ho ve společnosti nechají, nebo ho dají na rezervní fondy, popř. na zvýšení ZK
  5. družstvo
a) se zapsaným ZK - 50.000
b) není zapsáno
rozdělitelné fondy (rezervní) - podobné jako u kapitálových společností, akorát se zapisuje menší část, protože se předpokládá více členů a jejich obměna

Struktura vlastního kapitálu
1) základní kapitál - akcie, vklady, obchodní podíly
2) dodatečný kapitál - dodatečné vklady, příplatky k vkladům, emisní ážio
3) darovaný kapitál - darovaná aktiva (donated)
4) zadržené (za celou dobu existence firmy), kumulované výtěžky - zisky (retained earnings)
5) přínosy, újmy, které neprošly výsledovkou - fondy z nového ocenění; za poslední účetní období
6) výsledek hospodaření z výsledovky

Speciálně u akciové společnosti » členění akcií
1) autorizované - nevykazují se v bilanci; o nich bylo rozhodnuto na valné hromadě, že budou vydány, třeba postupně, ale dosud emitovány nebyly;
2) emitované - skutečně vydané a "rozprodané", upsané
3) vlastní - původně emitované a upsané akcie, ale zpětně nakoupené nebo jinak zpětně získané od akcionářů (právním nástupnictvím);
v rozvaze se většinou vykazují jen emitované a vlastní akcie. Autorizované nemusí představovat dostatečně pravděpodobný majetkový prospěch společnosti.

Podnik upsal akcie, ale ty nebyly dosud splaceny, máme dvě možnosti, jak zobrazit v rozvaze:
1) nesplacené akcie se vykáží jako pohledávky z titulu dosud nesplacených vkladů; je zde zákonem stanovená lhůta (u a.s. rok, u s.r.o. je to na základě dohody nebo do 5let); i když jsou nesplacené, berou se jako aktiva; viz obrázek
2) druhá možnost, používaná v US GAAP je ta, že nesplacené akcie vykážeme v rozvaze jako nesplacený základní kapitál s mínusem; viz obrázek

» upsáno 500 mil., splaceny částečně; zobrazujeme pouze tyto emitované;
- tento obrázek je případ 1)



Případ 2) » US GAAP:

Na závěr případ "vlastní akcie"
- nákup zpět akcií = z tohoto pohledu jsou vnímány jako majetek; musím je pak zase prodat nebo je zrušit (dáno zákonem) » snížení VK; nemají majetkový prospěch do budoucna.

Společnost s ručením omezeným (definice)

20. září 2009 v 21:44
Oddíl 1: Základní ustanovení
§ 105
(1) Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku (§ 106 odst. 2).
(2) Společnost s ručením omezeným může být založena jednou osobou. Společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným.
(3) Společnost může mít nejvíce padesát společníků.
§ 106
(1) Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem.
(2) Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká. Zaplacením kterémukoliv z věřitelů ručení nezaniká ani se nesnižuje jeho rozsah. Plnění za společnost poskytnuté z důvodu ručení se započítává na splacení vkladu toho společníka, který plnění věřiteli poskytl, a není-li to možné, může společník požadovat náhradu od společnosti. Nemůže-li dosáhnout této náhrady, může požadovat náhradu od společníka, jehož vklad nebyl splacen, jinak od každého ze společníků v rozsahu jeho účasti na základním kapitálu společnosti.
§ 107
Firma společnosti musí obsahovat označení "společnost s ručením omezeným", postačí však zkratka "spol. s r.o." nebo "s.r.o.".
§ 108
(1) Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč.
(2) Nárok společnosti na splacení nesplacené části vkladu společníka a jakýkoli nárok společníka vůči společnosti s výjimkou nároku podle § 106 jsou vzájemně nezapočitatelné, ledaže s takovým započtením vysloví souhlas valná hromada při zvyšování základního kapitálu.
§ 109
(1) Výše vkladu společníka musí činit alespoň 20000 Kč.
(2) Na základním kapitálu společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti.
(3) Mají-li být poskytnuty nepeněžité vklady na splacení vkladu, musí být ve společenské smlouvě nebo v písemném prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení o převzetí vkladu (§ 143 odst. 6) uveden předmět nepeněžitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka. Ustanovení § 163a odst. 3 a 4 se použije přiměřeně.
§ 110
(1) Společenská smlouva musí obsahovat alespoň
  • a) firmu a sídlo společnosti,
  • b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
  • c) předmět podnikání (činnosti),
  • d) výši základního kapitálu a výši vkladu každého

Akciová společnost (definice)

20. září 2009 v 21:30
Oddíl 1: Základní ustanovení
§ 154
(1) Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.
(2) Firma společnosti musí obsahovat označení "akciová společnost" nebo zkratku "akc. spol." nebo zkratku "a.s.".
§ 155
(1) Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu, na němž se podílí, do obchodního rejstříku.
(2) Akcie mohou být vydány v souladu se zvláštním zákonem v listinné podobě (dále jen "listinné akcie") nebo v zaknihované podobě (dále jen "zaknihované akcie").
(3) Akcie musí obsahovat
  • a) firmu a sídlo společnosti,
  • b) jmenovitou hodnotu,
  • c) označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře,
  • d) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie,
  • e) datum emise.
(4) Listinná akcie musí obsahovat i číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat k datu emise. Zaknihovaná akcie musí obsahovat číselné označení v případech, kdy to stanoví zákon.
(5) Akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného.
(6) Je-li vydáno více druhů akcií, musí akcie obsahovat označení druhu a listinné akcie musí obsahovat i určení práv s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy. Akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva (kmenové akcie), nemusí označení druhu obsahovat.
(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být s akciemi téhož druhu spojena stejná práva. Akciová společnost musí zacházet za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně. Jiné druhy akcií, než které upravuje zákon, nesmějí být vydávány.
§ 156 Forma akcie
(1) Akcie může znít na jméno nebo na majitele.
(2) Jestliže společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, v němž se zapisuje označení druhu a formy akcie, její jmenovitá hodnota, firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě číselné označení akcie a změny těchto údajů. Společnost je povinna každému svému akcionáři na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do sedmi dnů od doručení žádosti. Vydala-li společnost zaknihované akcie, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů nahrazuje evidence zaknihovaných cenných papírů vedená podle zvláštního právního předpisu.
(3) Práva spojená s akcií na jméno je oprávněna ve vztahu ke společnosti vykonávat osoba uvedená v seznamu akcionářů, nestanoví-li tento zákon jinak, ledaže se prokáže, že zápis v seznamu neodpovídá skutečnosti. Neodpovídá-li zápis v seznamu akcionářů skutečnosti, je oprávněn vykonávat akcionářská práva vlastník akcie na jméno. Jestliže však vlastník akcie na jméno způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů, nemůže se domáhat prohlášení usnesení valné hromady za neplatné proto, že mu společnost neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva.
(4) Stanovy mohou omezit, nikoliv však vyloučit, převoditelnost akcií na jméno. Nejsou-li splněny podmínky pro převod akcií na jméno určené stanovami, je smlouva o převodu těchto akcií neplatná, ledaže nabyvatel akcií jednal v dobré víře. Osoba, která takto převedla akcie na jméno, odpovídá za škodu, která z toho důvodu vznikla. Je-li převod akcií na jméno podmíněn souhlasem orgánu společnosti, smlouva o převodu akcií nemůže nabýt účinnosti dříve, než tento orgán udělí souhlas, nestanoví-li smlouva jinou lhůtu. Nenabude-li smlouva účinnosti do tří měsíců od uzavření, může kterýkoliv z účastníků od smlouvy odstoupit. Jestliže stanovy podmíní převoditelnost akcie na jméno souhlasem některého orgánu společnosti, mohou též určit, v jakých případech a za jakých podmínek je tento orgán povinen udělit k převodu souhlas, popřípadě v jakých případech je povinen udělení souhlasu odmítnout. Jestliže tento orgán odmítne udělit souhlas k převodu akcie na jméno v případech, kdy podle stanov nebyl povinen udělení souhlasu odmítnout, je společnost povinna na žádost akcionáře tuto akcii odkoupit za cenu přiměřenou jejich hodnotě. Jestliže příslušný orgán společnosti nerozhodne do dvou měsíců od doručení žádosti, platí, že byl souhlas udělen. Právo na odkoupení akcie lze uplatnit do jednoho měsíce ode dne, v němž bylo akcionáři doručeno odmítnutí souhlasu s převodem akcie, jinak zaniká. Pro postup při uzavírání smlouvy o koupi akcií platí přiměřeně ustanovení § 186a odst. 6.
(5) Je-li převod akcií na jméno podmíněn souhlasem orgánu společnosti, je nutný souhlas tohoto orgánu též k zastavení těchto akcií. Smlouva o zastavení akcií na jméno nemůže nabýt účinnosti dříve, než příslušný orgán společnosti udělí souhlas k jejich zastavení. Jestliže příslušný orgán společnosti o souhlasu nerozhodne do dvou měsíců od doručení žádosti společnosti, platí, že byl souhlas udělen. K prodeji zastavených akcií na jméno při uplatnění zástavního práva se souhlas příslušného orgánu společnosti nevyžaduje.
(6) Listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a předáním. V rubopisu se uvede firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, na niž se akcie převádí, a den převodu akcie. Na rubopis se jinak použijí přiměřeně předpisy upravující směnky. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje zápis o změně v osobě akcionáře v seznamu akcionářů. Společnost provede zápis týkající se změny v osobě akcionáře bez zbytečného odkladu poté, co jí bude taková změna prokázána.
(7) Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Práva spojená s listinnou akcií na majitele vykonává ten, kdo ji předloží, nebo ten, kdo prokáže písemným prohlášením osoby, která vykonává úschovu nebo uložení podle zvláštního právního předpisu, že akcie je pro něho uložena podle zvláštního právního předpisu. V prohlášení musí být uveden účel, pro který se prohlášení vydává, a den jeho vystavení. Osoba, která prohlášení vystavila, nesmí akcii, o které je vystavila, vydat uschovateli (uložiteli) ani třetí osobě do uplynutí doby stanovené pro uplatnění práva, k jehož uplatnění prohlášení vystavila, nebo do uplatnění tohoto práva. Práva spojená se zaknihovanou akcií na majitele vykonává osoba vedená v evidenci zaknihovaných cenných papírů podle zvláštního právního předpisu.
(8) Na převody akcií se jinak použijí ustanovení zvláštního právního předpisu.
(9) Akcie může být společným majetkem více osob. Spolumajitelé akcie se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva spojená s akcií, nebo musí určit společného zmocněnce. Na vzájemné vztahy mezi spolumajiteli akcie se použijí obdobně ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.
(10) Zemře-li akcionář, je oprávněn vykonávat práva s akcií spojená dědic, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Je-li více dědiců, platí ustanovení odstavce 9 obdobně. Pokud se dědicové nedohodnou, určí na návrh společnosti osobu oprávněnou vykonávat práva spojená s akcií do doby skončení řízení o dědictví soud.
§ 156a Samostatně převoditelná práva
(1) Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Samostatně lze převádět právo na vyplacení dividendy, přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů (§ 160) a právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku spojené jinak s akcií (dále jen "samostatně převoditelné právo").
(3) Samostatně převoditelné právo spojené s akcií se převádí smlouvou o postoupení pohledávky. Osoba, která uplatňuje samostatně převoditelné právo na základě smlouvy o postoupení pohledávky, je povinna prokázat, že jí toto právo bylo postoupeno osobou, která byla v době jeho postoupení akcionářem společnosti a byla oprávněna z tohoto samostatně převoditelného práva, nebo osobou, která byla v době jeho postoupení oprávněná ze samostatně převoditelného práva.
(4) Pokud společnost podala příkaz k zápisu samostatně převoditelného práva spojeného se zaknihovanou akcií osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, převádí se toto právo zápisem převodu v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Na postup při zápisu samostatně převoditelného práva a jeho převody se použijí obdobně ustanovení zvláštního zákona upravující vydávání a převody zaknihovaných cenných papírů.
(5) Pokud tak stanoví zákon, může být právo spojené jinak s akcií od akcie odděleno a spojeno s cenným papírem vydaným k této akcii.
(6) Pokud byl vydán k akcii cenný papír nebo bylo v evidenci zaknihovaných cenných papírů evidováno samostatně převoditelné právo, nepřechází spolu s akcií právo, na které byl vydán cenný papír podle odstavce 5 nebo které bylo evidováno podle odstavce 4. Převod samostatně převoditelného práva musí být na listinné akcii nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů vyznačen.
§ 156b Rozhodný den
V případech určených zákonem může samostatně převoditelné, popřípadě jiné právo spojené se zaknihovanými cennými papíry uplatňovat vůči společnosti pouze osoba, která je oprávněna vykonávat toto právo k určitému dni stanovenému zákonem (dále jen "rozhodný den"), a to i v případě, že po rozhodném dnu dojde k převodu cenného papíru. Jestliže společnost vydala zaknihované akcie na jméno a práva spojená s akcií na jméno může vykonávat pouze osoba, která měla tato práva k rozhodnému dni, je oprávněna je vykonat osoba, která byla k rozhodnému dni zapsána v seznamu akcionářů nebo, nahrazuje-li tento seznam evidence podle § 156 odst. 2, osoba zapsaná v této evidenci.
§ 157
Stanovy musí určit jmenovitou hodnotu všech druhů akcií, které mají být vydány. Součet jmenovitých hodnot těchto akcií musí odpovídat výši základního kapitálu.
§ 158
(1) Stanovy mohou určit, že zaměstnanci společnosti mohou nabývat akcie společnosti za zvýhodněných podmínek uvedených v odstavci 2.
(2) Stanovy nebo usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs akcií vydávaných podle odstavce 1 nebo celou cenu, za něž je společnost pro zaměstnance nakoupila, pokud bude rozdíl pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Souhrn částí emisního kursu nebo kupních cen všech akcií, jež nepodléhají splacení zaměstnanci, nesmí překročit 5 % základního kapitálu v době, kdy se o upsání akcií zaměstnanci nebo jejich prodeji zaměstnancům rozhoduje.
(3) Zvláštní práva podle odstavce 1 mohou uplatnit pouze zaměstnanci společnosti a zaměstnanci společnosti, kteří odešli do důchodu.
§ 159
(1) Stanovy mohou určit vydání druhu akcií, s nimiž jsou spojena přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku (prioritní akcie), jestliže souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřekročí polovinu základního kapitálu.
(2) Vydání akcií, s nimiž je spojeno právo na určitý úrok nezávisle na hospodářských výsledcích společnosti, není dovoleno.
(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, mohou stanovy určit vydání prioritních akcií, s nimiž není spojeno právo hlasování na valné hromadě, ledaže zákon vyžaduje hlasování podle druhů akcií. Jejich vlastníci mají všechna ostatní práva spojená s akciemi. Ode dne, který následuje po dni, v němž valná hromada rozhodla o tom, že prioritní dividenda nebude vyplacena, nebo ode dne prodlení s výplatou prioritní dividendy nabývá akcionář hlasovacího práva do doby, kdy valná hromada rozhodne o vyplacení prioritní dividendy, a pokud byla společnost v prodlení s výplatou prioritní dividendy, do doby jejího vyplacení. Vlastníci prioritních akcií, kteří přechodně nabyli hlasovací právo, mají právo hlasovat ještě na valné hromadě, která rozhodne o vyplacení prioritní dividendy v rozsahu celého jejího programu.
§ 160 Vyměnitelné a prioritní dluhopisy
(1) Pokud tak určují stanovy společnosti, může společnost na základě usnesení valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti (dále jen "vyměnitelné dluhopisy") nebo přednostní právo na upisování akcií (dále jen "prioritní dluhopisy"), pokud současně rozhodne o podmíněném zvýšení základního kapitálu (§ 207).
(2) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 musí být přijato alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů, pokud stanovy nevyžadují vyšší počet hlasů, a musí obsahovat
  • a) jmenovitou hodnotu dluhopisů a určení výnosu z dluhopisu,
  • b) počet dluhopisů,
  • c) místo a lhůtu pro uplatnění práv z vyměnitelného dluhopisu nebo práv z prioritního dluhopisu s uvedením, jak bude oznámen počátek běhu této lhůty; lhůta pro uplatnění práva na výměnu dluhopisů za akcie (výměnné právo) nebo přednostního práva na upisování akcií nesmí být kratší než dva týdny,
  • d) druh, formu, podobu, jmenovitou hodnotu a počet akcií, které lze za jeden dluhopis vyměnit nebo upsat; jmenovitá hodnota akcií, které mohou být vyměněny za vyměnitelné dluhopisy, nesmí být vyšší, než je součet jmenovitých hodnot dluhopisů, za něž mohou být vyměněny,
  • e) emisní kurs akcií upisovaných s uplatněním přednostního práva z prioritních dluhopisů nebo způsob, jak bude stanoven, anebo zmocnění pro představenstvo společnosti, aby stanovilo jeho výši, ledaže je vyloučeno nebo omezeno přednostní právo akcionářů na získání těchto dluhopisů.
(3) Pokud společnost vydala vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy v zaknihované podobě, může výměnné nebo přednostní právo vykonat osoba, která je uvedena v evidenci zaknihovaných cenných papírů v den, kdy toto právo mohlo být vykonáno poprvé (rozhodný den).
(4) K tomu, aby bylo přednostní právo z prioritních dluhopisů vydaných v zaknihované podobě samostatně převoditelné, se vyžaduje vydání opčního listu (§ 217a).
(5) Na přednostní právo z prioritních dluhopisů se použijí ustanovení § 204a odst. 1 až 5 obdobně. Na vyměnitelné a prioritní dluhopisy se vztahují ustanovení zákona upravujícího dluhopisy, pokud tento zákon nestanoví něco jiného. Pokud společnost vydává dluhopisy v zaknihované podobě, musí emisní podmínky vyměnitelných dluhopisů a prioritních dluhopisů obsahovat datum rozhodného dne pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů.
(6) Akcionáři společnosti mají přednostní právo na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů. Na toto přednostní právo se použijí ustanovení § 204a obdobně.
(7) V dalším platí pro dluhopisy ustanovení zvláštních právních předpisů.
Nabývání vlastních zatímních listů a akcií
§ 161
(1) Společnost nesmí upisovat vlastní akcie. Společnost může nabývat jí vydané zatímní listy nebo akcie, jen pokud to zákon dovoluje.
(2) Upíše-li akcie osoba, která jedná vlastním jménem, avšak na účet společnosti, jejíž akcie se upisují, platí, že tato osoba upsala akcie na svůj účet.
(3) Zakladatelé, anebo v případě zvýšení základního kapitálu členové představenstva jsou povinni společně a nerozdílně splatit emisní kurs akcií upsaných v rozporu s odstavcem 1 a stávají se tím jejich vlastníky. Tohoto závazku se zprostí, pokud prokáží, že o takovém upsání akcií nevěděli ani vědět nemohli.
(4) Osoba, na jejíž účet platí akcie za upsané podle odstavce 2, ani osoba, jež je vlastníkem akcií podle odstavce 3, není oprávněna vykonávat práva s takto upsanými akciemi spojená.
§ 161a
(1) Společnost může sama nebo prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti nabývat své vlastní akcie, pokud
  • a) se na nabytí vlastních akcií usnesla valná hromada; usnesení valné hromady musí obsahovat podrobnosti předpokládaného nabytí akcií, alespoň:
    • 1. nejvyšší množství akcií, které může společnost nabýt,
    • 2. dobu platnosti usnesení valné hromady nepřesahující 18 měsíců, a
    • 3. při nabytí akcií za úplatu nejvyšší a nejnižší cenu, za niž může společnost akcie nabýt,
  • b) jmenovitá hodnota všech vlastních akcií a zatímních listů v majetku společnosti, včetně akcií, které získala osoba ovládaná společností nebo jiná osoba, která získala akcie vlastním jménem na účet společnosti, nepřesáhne 10 % základního kapitálu společnosti,
  • c) společnost má zdroje na vytvoření zvláštního rezervního fondu na vlastní akcie podle § 161d odst. 2 a součet výše základního kapitálu a částek uvedených v § 178 odst. 2 písm. a) a b) po vytvoření zvláštního rezervního fondu podle § 161d odst. 2 nepřesáhne výši vlastního kapitálu.
(2) Podmínka stanovená v odstavci 1 písm. a) nemusí být splněna, je-li nabytí vlastních akcií nutné k odvrácení značné škody, jež bezprostředně hrozí společnosti. Představenstvo je povinno seznámit nejbližší valnou hromadu s důvody a účelem uskutečněných nákupů, s počtem a jmenovitou hodnotou nabytých akcií, s jejich podílem na základním kapitálu společnosti a s cenou, která za ně byla zaplacena. Takto nabyté akcie je společnost povinna zcizit do 18 měsíců od jejich nabytí.
(3) Ustanovení odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na nabytí akcií, jež nabývá společnost nebo jiná osoba jednající vlastním jménem na účet společnosti za účelem jejich prodeje zaměstnancům podle § 158. Takto nabyté akcie je společnost povinna zcizit nejpozději do 12 měsíců od jejich nabytí.
(4) Za splnění povinností podle odstavce 1 písm. b) a c) odpovídá představenstvo.
§ 161b
(1) Společnost může nabývat vlastní akcie i bez splnění podmínek uvedených v § 161a, nabývá-li je
  • a) za účelem provedení rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu,
  • b) jako právní nástupce vstupující do všech práv osoby, která byla jejich vlastníkem,
  • c) z důvodu plnění povinnosti uložené jí zákonem nebo na základě soudního rozhodnutí k ochraně menšinových akcionářů, zvláště při fúzi nebo rozdělení, změně právní formy nebo zavedení omezení převoditelnosti akcií na jméno anebo zrušení registrace akcií podle zvláštního právního předpisu 3),
  • d) v soudní dražbě při výkonu rozhodnutí na vymožení pohledávky společnosti proti vlastníku splacených akcií.
(2) I bez splnění podmínek uvedených v § 161a může společnost nabýt vlastní akcie bezúplatně. Pro nabývání vlastních zatímních listů platí obdobně ustanovení odstavce 1 písm. a) až c). To platí i pro zatímní listy nabývané od upisovatele, který je v prodlení se splácením vkladu, jestliže společnost rozhodla o uplatnění postupu podle § 177 odst. 3 až 7.
(3) Akcie a zatímní listy nabyté podle odstavce 2 je společnost povinna zcizit do 18 měsíců od jejich nabytí a akcie a zatímní listy nabyté podle odstavce 1 písm. b) až d) je společnost povinna zcizit do tří let ode dne jejich nabytí.
(4) Jestliže společnost vlastní akcie nebo zatímní listy ve lhůtách stanovených v odstavci 3 nebo v § 161a nezcizí, je povinna bez zbytečného odkladu o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní kapitál. Společnost je povinna snížit bez zbytečného odkladu základní kapitál i tehdy, vykáže-li v rozvaze vlastní akcie a součet výše základního kapitálu a částek uvedených v § 178 odst. 2 písm. a) a b) přesáhne hodnotu vlastního kapitálu, a to nejméně o částku, která se rovná tomuto rozdílu. Nesplní-li společnost povinnost snížit základní kapitál, může ji soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.
(5) Nabytím zatímního listu společností nezaniká závazek splatit emisní kurs akcií, které zatímní list nahrazuje, ledaže jde o nabytí z důvodu, že společnost rozhodla o snížení základního kapitálu.
§ 161c
(1) Právní úkon učiněný v rozporu s § 161a a § 161b není neplatný, ledaže druhá strana nebyla v dobré víře.
(2) Společnost je povinna zcizit akcie nebo zatímní listy nabyté v rozporu s ustanovením § 161 a § 161b do jednoho roku ode dne, kdy je nabyla, jinak je povinna o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní kapitál. Nesplní-li společnost tuto povinnost, může ji soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.
§ 161d
(1) Jestliže společnost nabude vlastní akcie nebo zatímní listy, nemůže vykonávat hlasovací a přednostní práva s nimi spojená.
(2) Vykáže-li společnost vlastní akcie nebo zatímní listy v rozvaze v aktivech, musí vytvořit zvláštní rezervní fond ve stejné výši. Tento zvláštní rezervní fond zruší nebo sníží, pokud vlastní akcie nebo zatímní listy zcela nebo zčásti zcizí nebo použije na snížení základního kapitálu. Jiným způsobem tento rezervní fond využít nelze. Rozhodne-li v takovém případě valná hromada o rozdělení zisku mezi akcionáře podle § 178, společnosti nevznikne právo na dividendu a valná hromada současně určí, zda zisk, připadající na vlastní akcie nebo zatímní listy bude poměrně rozdělen mezi ostatní akcie nebo zatímní listy, nebo zda zůstane na účtu nerozděleného zisku minulých let.
(3) Na vytvoření nebo doplnění rezervního fondu pro účely uvedené v odstavci 2 může společnost použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy, které může společnost použít podle svého uvážení.
(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost vytvářet a doplňovat rezervní fond podle § 217 odst. 2.
(5) Nabude-li společnost vlastní akcie nebo zatímní listy, obsahuje zpráva o stavu majetku společnosti předkládaná valné hromadě podle § 192 odst. 2 také alespoň tyto údaje:
  • a) důvody nabytí akcií, k němuž došlo v průběhu účetního období,
  • b) počet a jmenovitou hodnotu akcií nabytých a zcizených v průběhu účetního období,
  • c) součet kupních cen nakoupených a prodaných akcií za účetní období s uvedením nejnižší a nejvyšší ceny v případě, že akcie byly nabyty za úplatu,
  • d) počet a jmenovitou hodnotu všech akcií společnosti, které byly v majetku společnosti, a jejich podíl na základním kapitálu, a to na počátku a na konci účetního období.
§ 161e
(1) Společnost nesmí při nabývání vlastních akcií poskytovat zálohy a nesmí poskytovat půjčky ani úvěry pro účely nabytí jejích akcií ani úvěry nebo půjčky poskytnuté na tyto účely nebo jiné závazky související s nabýváním jejích akcií zajišťovat.
(2) Společnost může vzít do zástavy vlastní akcie jen za podmínek stanovených v § 161a odst. 1 a 4, § 161b, § 161d a § 161e odst. 1; toto omezení se nevztahuje na banky.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na nabývání vlastních akcií pro zaměstnance společnosti podle § 158 odst. 1. Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí i na zatímní listy.
§ 161f
(1) Na upisování, nabývání a zastavování akcií nebo zatímních listů ovládající osoby ovládanou osobou a na poskytování záloh, půjček a úvěrů pro účely nabytí akcií ovládající osoby ovládanou osobou a na zajišťování závazků týkajících se nabývání akcií ovládající osoby ovládanou osobou se použijí obdobně ustanovení § 161, § 161a odst. 1 a 2, § 161b odst. 1 písm. b) až d), § 161b odst. 2 až 5, § 161c, § 161e.
(2) Nezcizí-li ovládaná osoba akcie nebo zatímní listy ovládající osoby v zákonem stanovené lhůtě, může ji soud zrušit a nařídit její likvidaci. Ustanovení § 161d se použije přiměřeně.
(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 se nepoužije, jestliže ovládaná osoba
  • a) jedná na účet jiné osoby, ledaže jedná na účet osoby ji ovládající nebo jí ovládané, anebo na účet jiné osoby ovládané touto ovládající osobou,
  • b) je obchodníkem s cennými papíry a jde-li o činnost uskutečněnou v rámci jejího podnikání jako obchodníka s cennými papíry, nebo
  • c) získala postavení ovládané osoby až po nabytí akcií nebo zatímních listů.
(4) Hlasovací práva spojená s akciemi nebo zatímními listy nabytými podle odstavce 3 nelze vykonávat a tyto akcie a zatímní listy se zahrnují do 10 % podílu na základním kapitálu podle § 161a odst. 1 písm. b).
(5) Ustanovení § 161a§ 161d a § 161e se použije i na případy, kdy akcie nebo zatímní listy nabývá třetí osoba svým jménem na účet společnosti, která je vydala, nebo na účet osoby ovládané touto společností.

akciová společnost

20. září 2009 v 21:30

PEGAS-NT a.s.

Registrace - aktivní subjekt

soud:Krajský soud v Brně
spisová značka:B 3754
IČ:26287153
obchodní firma:PEGAS-NT a.s.
právní forma:Akciová společnost
sídlo:Přímětická 86, 66904 Znojmo, okres: Znojmo » Zobrazit na mape
stav subjektu:aktivní subjekt
datum zápisu:30.5.2002

Předmět podnikání

výroba textilního zboží (kromě oděvů a oděvních doplňků)
velkoobchod
zprostředkování obchodu
výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd

Kapitál

jmění:základní
vklad:550 000 000 Kč
splaceno:550 000 000 Kč
akcie:Akcie na jméno, hodnota: 1 000 000 Kč, počet akcií: 10
akcie:Akcie na jméno, hodnota: 10 000 000 Kč, počet akcií: 54

Statutární orgán - představenstvo

jméno:Mgr. František Řezáč , rodné číslo: 7404194721 -->
funkce:předseda představenstva
bydliště:67181 Nový Šaldorf-Sedlešovice, Nový Šaldorf 243 » Zobrazit na mape
trvání členství:od: 7.10.2008
ve funkci:od: 7.10.2008
jméno:Ing. Aleš Gerža
funkce:člen představenstva
bydliště:67161 Práče 138 » Zobrazit na mape
trvání členství:od: 30.8.2007
jméno:Ing. František Klaška
funkce:člen představenstva
bydliště:Zámecká 1405, 68401 Slavkov u Brna » Zobrazit na mape
trvání členství:od: 30.8.2007
Způsob jednání: Jménem společnosti jedná předseda představenstva společně s jedním členem představenstva nebo dva členové představenstva společně.

Dozorčí rada

jméno:Rostislav Vrbácký , rodné číslo: 6307280837 -->
funkce:předseda dozorčí rady
bydliště:Vyškovská 833, 68501 Bučovice » Zobrazit na mape
trvání členství:od: 3.1.2007
ve funkci:od: 4.1.2007
jméno:Ing. Renata Konečná
funkce:člen dozorčí rady
bydliště:66904 Znojmo-Přímětice 708 » Zobrazit na mape
trvání členství:od: 30.8.2007
jméno:Ing. Ondřej Kouřil , rodné číslo: 7607024458 -->
funkce:člen dozorčí rady
bydliště:Tylova 1462/36, 79601 Prostějov » Zobrazit na mape
trvání členství:od: 7.10.2008

Akcionáři

obchodní firma:PEGAS NONWOVENS s.r.o.
IČ:25478478
sídlo:Přímětická 3623/86, 66904 Znojmo » Zobrazit na mape

Společnost s ručenim omezeným

20. září 2009 v 21:29

Znojmont, s.r.o.

Registrace - aktivní subjekt

soud:Krajský soud v Brně
spisová značka:C 35383
IČ:25036734
obchodní firma:Znojmont, s.r.o.
právní forma:Společnost s ručením omezeným
sídlo:Santiniho 147/23, 59102 Žďár nad Sázavou » Zobrazit na mape
stav subjektu:aktivní subjekt
datum zápisu:15.5.1998

Předmět podnikání

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (kromě zboží vyhr. v příl. 1 a 3 zák. č. 455/91 Sb. o živn. podnikání)
vodoinstalatérství, topenářství

Kapitál

jmění:základní
vklad:100 000 Kč

Statutární orgán

jméno:Ing. Jaroslav Petr , rodné číslo: 5705122676 -->
funkce:Jednatel
bydliště:Zámek 63/4, 59102 Žďár nad Sázavou » Zobrazit na mape
ve funkci:od: 15.5.1998
Způsob zastupování: Obchodní firmu zastupuje a jejím jménem jedná jednatel. Každý z jednatelů je oprávněn jednat za obchodní firmu samostatně. Jednatel se podepisuje za obchodní firmu tak, že k napsanému nabo natištěnému názvu obchodní firmy připojí svůj podpis.

Společníci s vkladem

jméno:Ing. Jaroslav Petr , rodné číslo: 5705122676 -->
bydliště:Zámek 63/14, 59102 Žďár nad Sázavou » Zobrazit na mape
vklad:100 000 Kč
splaceno:100 %
obchodní podíl100%

Kam dál